Jak to funguje: Termostat v hlavě

„Každá liška svůj ocas chválí,“ řeknete si možná, když čtete, jak tato metoda funguje a jiná zase ne. Zvláště když lidé obecně dávají přednost tomu, co má – alespoň zdánlivě – punc vědeckosti. A tak málokdo zaváhá nad úžasným odtučňovacím koktejlem vyvinutým vědci z NASA, i kdyby to byl nakrásně ricínový olej smíchaný se šaraticí. Ale změny v mysli, oprava šablon, programování podvědomí – to už přece jenom zavání pověrou. Není ten člověk náhodou šarlatán?

V padesátých letech si plastický chirurg Maxwell Maltz povšiml, že u části jeho pacientů, kteří si od změny tváře slibovali i proměnu svého života, se nestalo vůbec nic. Byli se sebou nespokojeni stejně jako předtím. Položil si tedy otázku, co je skutečným klíčem ke změně osobnosti. A dopracoval se až k popisu fungování podvědomí.

Největším přínosem jeho knihy Psychokybernetika je, že jako první popsal fungování mozku z pohledu kybernetiky a přirovnal ho k servomechanismu. Co si pod tím představit? Zjednodušeně řečeno, servomechanismus je zařízení, které porovnává nastavenou hodnotu se skutečností. Jestliže se od sebe liší, podnikne kroky k jejich vyrovnání. Typickým příkladem je třeba termostat topení. Pokud ho nastavíte na dvacet dva stupně a v pokoji je osmnáct, sepne se kotel topení nebo otevře ventil radiátoru, a to až do té doby, než se místnost ohřeje na požadovanou teplotu.

Servomechanismus mozku porovnává v podvědomí uložené šablony a realitu vašeho života. Pokud tam máte například nastaven obrázek kuřáka, je velmi těžké zbavit se tohoto návyku. Vážíte-li v mysli sto kilo, je téměř nemožné jednou provždy zhubnout. Proč?

Představte si, že byste nastavili termostat na dvacet dva stupně, ale chtěli mít v pokoji patnáct. Čím usilovněji budete větrat, tím více bude topení hřát. A sotva zavřete okno, teplota zase rychle vyšplhá ke dvaadvaceti. Jestliže si tedy řeknete „zhubnu“ nebo „přestanu kouřit“, pak se slabou vůlí se proti moci podvědomí vůbec neprosadíte, se silnou možná dočasně vyhrajete, ale jen na chvíli. Jakmile přestanete na svůj boj myslet, podvědomí si prosadí svoji. Protože nese odpovědnost za naše tělo a život jako celek, má před vědomým úsilím přednost. Když s velkou námahou shodíte deset kilo, servomechanismus v podvědomí jen čeká, až to bude moci napravit a vrátit do „normálu“.

Jistě chápete, že pokud chcete snížit teplotu v místnosti, musíte nastavit termostat. Když potřebujete větší zimu v ledničce, musíte také nastavit termostat. A když nechcete, aby se vám zničilo prádlo v pračce, musíte také jinak nastavit termostat.

  

Jestliže tedy chcete změnit svoji váhu, přestat kouřit nebo provést jiné změny ve svém životě, nejde to jinak, než přes změnu nastavení. Vaším „termostatem“ je šablona v podvědomí. Ačkoliv byste to možná nečekali, má podobu obrázku. Můžete si ho představit jako fotografii nebo video: Vy vychutnávající zapálenou  cigaretu, vy jako usměvavý tlouštík, vy šťastní bez peněz...

Je proto zcela přirozené, že změna přijde, když jeden obrázek (ten špatný) nahradíte jiným, lepším. Není na tom nic záhadného, nic nelogického, nic co by se vzpíralo zdravému rozumu nebo vědě.

Ale abych přece jen neupřel „tajemnu“ všechna práva, musím dodat, že podle mých zkušeností se vyrovnávací činnost podvědomí neomezuje jen na vlastní tělo. V mnoha případech nějakým způsobem ovlivňuje také to, na co nemůže podle našich představ dosáhnout. I proto se nemusíte při vytváření nových obrazů nijak omezovat a říkat si „to přece nejde“. Jak už jsem vícekrát řekl, můžete mít vše, co si dokážete představit.

Aktuálně si můžete vyzkoušet na kurzu Zhubněte jednou provždy.