Nejdřív jsem chtěl napsat jen stručnou upoutávku na film „Miluj
svůj život“ a srovnat ho se slavným „Tajemstvím“. Pak mě ale zaskočila jedna
věc. Tajemství jsem si přehrál několikrát a čas od času se k některým
pasážím vracím. Ale videa Luise L. Hay se ne a ne nabažit. Pouštím ho pořád
dokola a přitom se nikdy nenudím. Říkám si, jak je to možné? Všechny ty
informace mám, stejně jako v případě Tajemství, už jistě uložené v paměti.
Tak co mě vede k tomu, abych si ten film opakoval? Má snad v sobě ukryté
nějaké podprahové sdělení?
Pravděpodobně ano, ale není to záměrně a není určeno k nepřípustnému
ovlivňování diváka. Když totiž porovnám oba filmy, cítím tu rozdíl. Tajemství
je přímočaré. Možná by se dalo říci, že mužské. Jednoduše říká, co je důležité,
a používá k tomu prosté prostředky. Když působí na emoce, je dramatické.
Když chce přesvědčit, je důrazné. Podívejte se ostatně sami: Tajemství
Miluj svůj život má více vrstev, více rovin. Je to film více
ženský. Jestliže informuje, současně se zabývá i pocity. Dokáže lépe vyjádřit,
jak se cítíme před změnou i v jejím průběhu. Více pozornosti věnuje samotné
cestě, než dosažení jejího konečného cíle. Emoce jsou měkčí. A pak ta hudba!
Zpočátku ji na pozadí ani nevnímáte, ale pokud si film pouštíte vícekrát,
zjistíte, že není jen obyčejnou kulisou.
Ještě poznámka: Když mluvím o mužském a ženském filmu,
nemyslím tím, že ho natočili muži nebo ženy nebo že je určen pro muže či pro
ženy. Jen vnímám, jak se v nich uplatňují přístupy a myšlenkové pochody,
které jsou u mužů a žen odlišné. Na mužský film se klidně mohou s potěšením
dívat ženy a naopak. Konec konců jsem toho důkazem.
↓ Líbil se vám článek? Sdílejte ho, prosím ↓
Žádné komentáře:
Okomentovat