středa 27. května 2015

Znáte Dunning-Krugerův efekt?

Kdysi jsem diskutoval s jedním člověkem, který nemohl najít práci. Stěžoval si, že má dva červené diplomy z amerických univerzit a přesto o pořádné zaměstnání nezavadí. Hlavní problém byl samozřejmě v tom, že práci ve skutečnosti nehledal. Čekal, až k němu sama přijde. Stejně si ale nemůžeme nevšimnout, jak mnoho vzdělaných a kompetentních lidí nemá úspěch. A naopak, hodně z těch, kteří mnoho neumějí a neznají, bez problému stoupá k výšinám a vydělává spoustu peněz. 

S teorií, že jedni věří svému úspěchu a druzí ne, asi nevystačíme, protože věřící i nevěřící jsou tam i tam.

Vysvětlením může být Dunning-Krugerův efekt. Říká, že lidé s malými schopnostmi či kompetencemi mají ve zvyku své výsledky přeceňovat a lidé s velkými schopnostmi a vzděláním se zase podceňují. Často totiž se Sokratem říkají: „Vím, že nic nevím“.

Málo schopný má tedy paradoxně lepší vyhlídky na úspěch, protože si se svými kompetencemi neláme hlavu. Je zkrátka dobrý. Schopnější s uplatněním svých znalostí a dovedností otálejí, jelikož mají pocit, že ještě nemají dostatečnou úroveň. Výsledkem pak je, že třeba na internetu se setkáte spíš s těmi prvními a skutečně důležité informace od lidí, kteří vědí, můžete snadno přehlédnout.

Dunning-Krugerův efekt je ovšem nebezpečný i pro lidi s nízkými schopnostmi. Pokud nemají dostatek kritičnosti, mohou se snadno zesměšnit, jak to ukazuje třeba i toto video.

Ti schopnější by si pak měli uvědomit, že nikdy nebudou vědět dost a nikdy nedojdou na konec vzdělání. Je tedy zbytečné čekat. Vykročte teď hned a sebekritický postoj využijte k tomu, abyste stáli nohama na zemi. Ne na to, aby vás brzdil a srážel k zemi.