středa 29. července 2015

Vesmíre, jak ty to děláš?

V turistické sezóně je u nás vždycky problém s parkováním. Právě začínám třetí kolo okružní cesty kolem centra a vypadá to, že zase marně. Všechna parkoviště i boční ulice jsou beznadějně zaplněné. Popadá mě vztek, kvůli malému nákupu takhle ztrácet čas, a najednou si vzpomenu na Vesmír. No ano, že mě to nenapadlo! Hned si objednávám jedno pěkné parkovací místo. „A abych dostal náhradu za to objíždění,“ dodávám, „chtěl bych mít to parkování zadarmo.“

Sotva dořeknu, koutkem oka cosi zahlédnu. Že by to skutečně zafungovalo? Ale ano, místo je tam, až úplně vzadu. Skoro jsem ho přehlédl. Sice ne bezplatně, parkoviště naopak patří k těm dražším, ale hlavně že mohu konečně zastavit. „A mám to jen kousek do prodejny,“ říkám si vesele, když se hrnu k parkovacímu automatu. Pak se zastavím a nevěřím vlastním očím.

Kdybych na displeji našel upozornění, že přístroj je mimo provoz, nijak zvlášť by mě to nepřekvapilo. Pokud bych narazil na ucpaný otvor, kterým se vhazují mince, přijal bych to s klidem. Ale takto? Na místě, kde vždycky stával automat, je jen betonový základ a čtyři šrouby. Teda Vesmíre, jak ty to děláš?

středa 8. července 2015

Pozitivní myšlení je volba

Nedávno jsem s jedním člověkem diskutoval o pozitivním myšlení. On se považuje za realistu a argumentoval tedy tím, že svět, jak ho kolem sebe vidíme, má do ideálu hodně daleko. „Pozitivně myslet znamená obelhávat sám sebe,“ zněl jeho názor. Nepostrádá to logiku. Nahlédneme-li do novin, nebo když navštívíme nějaký zpravodajský server, moc pozitivních zpráv nenajdeme. Říkat si za těchto okolností, že svět je nádherné místo k žití, se zdá být poněkud mimo realitu.

Jenže si představte dva lidi, kteří stojí u okna a pozorují, jak venku prší. První chtěl jít na koupaliště a má tedy špatnou náladu. Druhý si dělal starosti s usychající úrodou a z deště se proto raduje. Jedna a táž situace je pro někoho negativní a pro jiného pozitivní. Záleží tedy na kontextu. Ale je tu ještě něco. Můžete být celý den vzteklí, že jste se nemohli podle plánu vykoupat, ale můžete si také říci: „Dobrá, když prší, mohu si udělat pořádek v garáži, stejně jsem na to pořád neměl čas.“

Pozitivní myšlení je volba. V každé situaci si můžete vybrat, jak se k ní postavíte. Mnoho lidí ovšem považuje za svoji povinnost zaujmout negativní postoj, protože jim připadá realističtější. Představa světa naplněného zlem, intrikami a násilím je ovšem jen ukázkou, jak funguje ovlivňování postojů. Média záměrně vybírají témata, u kterých předpokládají, že čtenáře zaujmou. Ti je opravdu se zájmem čtou, protože odpovídají jejich představě o světě. Představě, kterou si vytvořili na základě informací médií. A kruh je uzavřen.

Představme si, že by noviny, televize a zpravodajské servery na internetu otočily a začaly přinášet pozitivní informace. Konzumenti zpráv by měli pocit, že svět se najednou změnil k lepšímu, ačkoliv by ve skutečnosti byl pořád stejný. Negativní vidění tedy není o nic realističtější, než pozitivní. Je to jen jiný úhel pohledu. A protože vidění světa vždy závisí na osobních postojích, objektivita neexistuje.

Položme si otázku, proč tedy myslet pozitivně a ne negativně, když jde tak jako tak o iluzi. Odpověď je jednoduchá. Negativní postoje vám lepší život nezajistí. Je to podobné, jako byste někoho nenáviděli. On o tom možná ani neví, zato vy se užíráte a ničíte si zdraví. I když budete čtyři hodiny denně chrlit na internetových fórech nadávky na všechny špatnosti kolem sebe, nezměníte tím vůbec nic – kromě snížení kvality svého života.

Prvním krokem k pozitivnímu myšlení je proto filtrování správ a reakcí na ně. Skutečně potřebujete vědět, že na druhé straně oceánu někdo zastřelil tři lidi a v jiné zemi zase bují korupce? Skutečně na to musíte mít názor? S rozvojem komunikace jsme se začali domnívat, že jsme povinni vědět, co se děje všude ve světě. Není to pravda. Navíc jsme se tím pádem přestali zajímat o to, co se děje v naší blízkosti. Změňte proto „fokus“ a zaostřete nablízko.

Druhý krok si můžeme přiblížit takzvaným „tkaničkovým efektem“. Natáhněte si na stůl tkaničku z boty a zkuste ji tlačit. Asi se vám to moc nepodaří. Když ji však potáhnete, bude po desce klouzat zcela snadno. Zaměření se na negativa tedy obvykle žádné výsledky nepřinese. Když ale začnete vyhledávat pozitivní věci, svět kolem vás se změní.

V jedné pražské ulici, která do té doby přitahovala spíš kriminálníky, se podnikatelé a obyvatelé rozhodli, že ji změní k lepšímu. Místo bombardování úřadů stížnostmi, nebo nadávání na poměry, začali podnikat konkrétní maličkosti, které z ulice udělaly příjemné místo k žití.

Za třetí je důležité, abyste věděli, čeho chcete v životě dosáhnout. Komu stačí sedět před televizí a hltat zprávy, ten pozitivní myšlení k ničemu nepotřebuje. Ale lidé, kteří znají své poslání a cíle, v něm mají nepostradatelný nástroj.